|
|
Možnosti hodnocení změn u žen v období klimakteria a jejich vliv na kvalitu života
BELEŠOVÁ, Romana
Klimakterium je období, které je vnímáno jako přirozená součást životního cyklu ženy. Prožívání tohoto období je individuální, liší se i intenzitou prožitku, na kterém se podílí řada faktorů. K těm nejvýznamnějším faktorům lze přiřadit faktory biologické, genetické, životního stylu, rodinného prostředí, vzájemné vztahy mezi lidmi, zaměstnání a také etnické a kulturní vlivy. Uvedené faktory se podílí na výskytu symptomů a změn v životě žen. K posouzení a hodnocení kvality života a kvality zdraví u žen jsou zdravotníkům k dispozici měřící nástroje. Cílem disertační práce bylo zmapovat využití hodnotících nástrojů u žen v období klimakteria, analyzovat symptomy ovlivňující kvalitu života, vytvořit edukační program pro ženy a zjistit, zda edukace ovlivní znalosti žen o problematice klimakteria. Výzkum byl realizován v kombinaci dvou výzkumných metod - kvantitativní a kvalitativní. Design výzkumu byl smíšený, zpočátku byl proveden kvantitativní výzkum a následně byl aplikován výzkum kvalitativní, jehož součástí bylo vytvoření intervenčního programu pro ženy. U kvantitativního výzkumu se jednalo o design deskriptivní průřezové studie. Design popisné kvalitativní studie byl využit pro kvalitativní výzkum. Pro metodiku kvalitativního výzkumu posloužily Standardy pro kvalitativní výzkum. Pro kvantitativní výzkum byl stanoven výzkumný soubor I, který tvořily ženy s trvalým bydlištěm v Jihočeském kraji a byly ve věku 45-65 let. Pro tyto respondentky byly určeny standardizované dotazníky WHOQOL-BREF a WHQ a nestandardizovaný dotazník. Analýza dat byla zhotovena pomocí programů SASD (Statistická analýza dat) a SPSS (Statistical Package for the Social Sciences). Kvalitativní výzkum byl realizován ve dvou etapách. První část výzkumu proběhla před realizací edukačního programu a druhá část výzkumu se uskutečnila 3 měsíce po absolvování edukačního programu. Pro analýzu kvalitativního výzkumu byly aplikovány prvky zakotvené teorie za využití otevřeného a axiálního kódování. Výzkumné soubory kvalitativního výzkumu byly dva. Výzkumný soubor II byl tvořen ženami ve věku 45-55 let. Výzkumný soubor III se skládal z porodních asistentek pracujících v primární péči. V porodní asistenci v klinické praxi nejsou využívány měřící nástroje za účelem vyhodnocení kvality života a kvality zdraví žen v období klimakteria. V naší kvantitativní studii ženy hodnotily kvalitu života převážně jako dobrou. Při posuzování jednotlivých domén za využití nástroje WHOQOL-BREF ženy nejlépe hodnotily jejich fyzický stav na rozdíl od prostředí, ve kterém žily, to hodnotily nejhůře. Při klasifikaci zdraví na základě porovnání jednotlivých dimenzí při uplatnění standardizovaného nástroje WHQ ženy zmiňovaly jako obtěžující vasomotorické symptomy oproti úzkosti/obavám, které je tolik nezatěžovaly. V kvalitativní části výzkumu posuzovaly ženy jako nejčastější symptomy návaly horka, noční pocení, změny nálad, narušený spánek, přibývání na tělesné hmotnosti, psychické a kognitivní změny. Závěr: V rámci studie byla na základě výsledků vytvořena edukační brožura pro ženy, která poskytla ženám informace o problematice klimakteria, o příznacích, o diagnostice, možnostech léčby a režimových opatřeních. Zároveň byl jako součást výzkumného šetření připraven pro ženy edukační program, zaměřený na podrobnější informace, cílené na klimakterické symptomy, na diagnostiku, terapii a na využití režimových opatření, nefarmakologických možností k mírnění klimakterických obtíží. V této oblasti zastává významnou roli porodní asistentka, která by v rámci svých kompetencí měla ženy vést k tomu, aby akceptovaly pozitivní postoje k problematice klimakteria, využívaly získaných znalostí k ovlivnění změn, které s sebou klimakterium přináší.
|
|
|
Využití hodnotících a měřících nástrojů pro hodnocení potřeb pacientů s tělesným znevýhodněním
NEUGEBAUER, Jan
Tělesné znevýhodnění je velmi diskutabilní téma z pohledu terminologie,variability i specifik péče. V souvislosti s touto problematikou nahlížíme na celý koncept v rámci analýzy a uspokojování aktuálních potřeb, které se výrazně odlišují v závislosti na druhu, míře a reverzibilitě znevýhodnění. Obecné potřeby bývají stálé, avšak u těchto pacientů bývá výrazněji ovlivněno spektrum potřeb, které se v souvislosti se znevýhodněním modifikovali, nebo které nově vznikli. Pro pečlivou analýzu lze využit hodnotící a měřící nástroje, zaměřující se na problematickou oblast (např. soběstačnost či rizikové faktory) nebo komplexně na míru znevýhodnění. V České republice jsou aktuálně evidovány pouze nástroje specificky hodnotící každou oblast separovaně.Implementace komplexního nástroje by mohla přispět ke zlepšení péče o pacienty s tělesným znevýhodněním v klinické praxi. Cílem disertační práce bylo analyzovat dostupné hodnotící a měřící nástroje pro hodnocení pacientů s tělesným znevýhodněním v ošetřovatelství, zmapovat poskytovanou péči o tyto pacienty a analyzovat problematické situace, které jsou u pacientů s tělesným znevýhodněním v průběhu hospitalizace přítomny.Pro zpracování práce byl využit mix metod za použití techniky dotazníkového šetření a metody Focus groups. Dotazníkové šetření probíhalo u dvou skupin označené jako A a B. Výzkumný soubor A měl reprezentativní charakter a byl tvořen sestrami z celé České republiky. Výzkumný soubor B byl tvořen pacienty s tělesným znevýhodněním. V rámci sběru dat byly konstruovány dva odlišné dotazníky ? nestandardizovaný pro výzkumný soubor A se zaměřením na využití hodnotících nástrojů, práci s výsledky, doporučení pro praxi a pojetí konceptu tělesného znevýhodnění;a kombinaci standardizovaného dotazníku WHODAS 2.0 obohaceného o nestandardizovaný blok otázek pro výzkumný soubor B, zaměřující se na pojetí vlastního těla a koncepci kvality života. V klinické praxi se používání obecné standardizované nástroje, zejména pro hodnocení rizika pádu (Conley scale a Morse Fall Scale), hodnocení rizika vzniku dekubitů (Braden scale a Norton scale) a hodnocení soběstačnosti (Barthel test, test instrumentálních všedních činností). V rámci aktivního vyhledávání specifických potřeb sestry také hodnotí oblast aktivity, motivace, mobility a výživy. Oblast sexuality a spirituality není v klinické praxi adekvátně hodnocena a sestry uvádí, že tato témata jsou stále tabuizována a považují za vhodnější alternativu, aby tyto domény zajišťovali jiní specialisté. Pro oblast hodnocení by ve své praxi přivítaly jak nástroje pro hodnocení rizika vzniku dekubitů ? Waterlow Scale, Knoll Scale nebo Shannon Scale; nástroje pro hodnocení rizika pádu ? Morse Fall Scale, Conley Scale nebo Tinetti scale; nástroje pro hodnocení soběstačnosti ? Barthel test, test instrumentálních všedních činností. U pacientů s tělesným znevýhodněním je aktuálně nejvíce problematickou doménou inkontinence moče, bolest a psychická oblast se zaměřením na sebeúctu a pocit bezpečí a jistoty. Sestry by pro využití v klinické praxi rády uvítaly komplexnější nástroj pro hodnocení problematiky tělesného znevýhodnění a pro tuto oblast by přivítaly i edukační kurzy, které jim pomohou této problematice více porozumět. V klinické praxi se používají standardizované i nestandardizované nástroje pro hodnocení pacientů s tělesným znevýhodněním. Mnoho ze standardizovaných nástrojů by respondenti uvítali ve své praxi a je doporučují pro využití v celé České republice. Pacienti s tělesným znevýhodněním velmi často trpí rizikem vzniku dekubitů, pádů, rozvojem infekcí, psychickými obtížemi a bolestí. Jako doporučení pro praxi souhlasíme s implementací standardizovaných nástrojů do klinické praxe. Nástroj WHODAS 2.0 je vhodně nastaven pro analyzování úrovně znevýhodnění a poukazuje na znevýhodněné oblasti. Dále může sestře pochopit náročnost onemocnění a dopadů zdravotních komplikací na psychickou i fyzickou stránku, která znemožňuje vykonávat standardní práci.
|
host ::
RSS.